Jdi na obsah Jdi na menu
 


Řádku let do mého života patřili dva kocouři - Jerry a Tomík. Jerry byl kříženec perské kočky a kočky domácí, Tomík čistokrevný kocour plemene exotická kočka. Každý byl jiný a přeci byli úžasná dvojka. Dělali nám radost 14 a 16 let... Jerrýsku, děkuji za všechno, přivedl jsi mne k tomu, co dělám.  

tomajerry.jpg

 

V roce 2007 jsme s rodinou adoptovali (a zachránili před zimou) další tři koťata, Mourí, Černou a Píšťalku. Po chvíli zapadly do naší kočičí smečky a v pěti bylo roky veselo. Mourí nás navždy opustila dne 14. 10. 2016. Krátce po ní, 21. 1. 2017 odešla i Píšťalka... Obě budou chybět.

 

 holky_gf.jpg

 

V červnu 2012 mi do ordinace pán z nádraží přinesl 132 gramů vážící ukřičené hladové koťátko, staré asi tak týden. Pan průvodčí řekl, že to kotě se vezlo ve vlaku asi 1000 kilometrů, pak ho našli, bylo celé špinavé od mouru, ještě skoro slepé a matka je neznámo kde a ať s kotětem něco udělám, že si ho nechat nemůže. Slíbila jsem tedy, že se o kotě nějak postarám a pán odešel. Po prohlídce, při které jsem shledala kotě naprosto zdravým jsem vytáhla injekční stříkačku, naředila kočičí mléko a vzhůru do boje o život. Ještě ten den mi bylo jasné, že už u mě tahle slečna zůstane. Mašinka si svůj život vybojovala a je z ní mazel i zlobivá svéhlavá dáma v jednom.

 

masinka-web_gf_.jpg

img_0036_gf.jpg

 

Dne 5. 5. 2016 mi Petr Prokeš ze Záchranné a odchytové služby přivezl kočičku, kterou hasiči vytáhli po 14 dnech hledání z patnáct metrů hluboké odvětrávací šachty, kde mňoukala bez stravy o pomoc. Vyzáblá, nemocná, ale psychicky nezlomená. Podle dne, kdy byla vytažena ze spárů smrti dostala jméno Klaudie. Zaléčila jsem ji, vykastrovala a hledala jí domov, ale nikdo se o ni nehlásil. A když už se mnou byla půl roku, stala se z ní nová "vrchní sestra" v ordinaci, nyní už však bydlí s Mašinfírou doma.

 

wp_20160722_16_00_10_pro_.jpg